Jak si jistě vzpomínáte v předchozím komářím článku jsme se podívali na svět z pohledu komárů, konkrétně komáří samičky komára pisklavého, ale i z pohledu komářích hostitelů. A slíbila jsem vám, že si dnes budeme povídat o nemocech, které komáři přenášejí a zodpovíme si spoustu otázek, které vás v souvislosti s existencí komárů napadají. Tak se do toho rovnou pustíme.

Začněme tedy nemocemi, které na nás mohou, když budeme mít smůlu, komáři přenést. Určitě jste všichni slyšeli o nechvalně známé malárii, která ročně způsobí smrt velkému množství lidí. Komáři ale přenášejí i různá jiná onemocnění, jako jsou například vir západonilské horečky, žlutá zimnice, onemocnění dengue, japonská B encefalitida, sloní nemoc, atd. Pokud však budete pobývat v ČR, toto vám rozhodně nehrozí!

???

V minulém článku jsme se bavili o komáru pisklavém, který útočí hlavně na ptáky.

• Jaké druhy komárů ale útočí na lidi?
• Jak je můžeme poznat?
• Kde nám hrozí setkání s nimi?
• Máme šanci se jejich bodancům nějak vyhnout?

Napadá vás asi spousta dalších dotazů týkajících se komárů, tak si alespoň na některé pojďme odpovědět.

Jaké druhy komárů si zvolily za svou oběť člověka?

KOMÁR ANOPHELES

Jak jsem se již zmínila výše, krev lidem sají druhy komárů z rodu Anopheles, kteří jsou častými přenašeči malárie, na lidské krvi si však rádi pochutnají i druhy komárů z rodu Aedes, se kterými se v našich končinách setkáme nejčastěji. Právě tito komáři se na vás sesypou, když v parném létě hledáte úkryt před sluncem ve stínu lesa. Tyto druhy bohužel sají i za dne a mohou přenášet na lidi některá horečnatá onemocnění virového původu.

Samičky těchto komárů kladou vajíčka na břeh jednotlivě, nevytváří tedy z vajíček speciální útvary, jako to dělala samička rodu Culex z našeho příběhu v prvním komářím článku.

Komáry z rodu Aedes odlišíte od ostatních komářích rodů snadno, mají totiž velice kontrastní zbarvení, na tmavém špičatém zadečku jim svítí bílé proužky a světlých prstýnků si můžete při bližším prozkoumání všimnout i na jejich nohách (k tomu však s největší pravděpodobností nebudete mít příležitost, neboť odhaduji, že komára zabijete či odeženete dříve, než si ho stihnete důkladně prohlédnout).

V noci se pak ve svém bytě, zřejmě ke své nelibosti, můžete setkat s komárem Theobaldia annulata, který je asi tak 10-12 mm dlouhý, má skvrnitá křídla, světle kroužkované nohy a samičky mají také špičatý zadeček.

Jak lze poznat komáry rodu Anopheles od ostatních komárů?

Komáry rodu Anopheles lze snadno identifikovat již podle způsobu, jakým drží své tělo v klidové pozici vůči podkladu. Anopheles drží své tělo v šikmé přímce k podkladu, zatímco druhy rodu Culex či Aedes drží svá těla téměř vodorovně s podkladem.

Anopheles (vlevo); Aedes a Culex (vpravo)

Další rozdíl můžeme pozorovat u larev. Larvy Anophela totiž nemají dýchací trubičku, takže jejich párová stigmata leží svrchu na zadním okraji předposledního zadečkového článku, pokud se tedy larva nechce udusit, je nutné, aby plavala přímo pod vodní hladinou.

Zatímco larvy rodů Culex a Aedes mají na svém předposledním zadečkovém článku dýchací trubičku, takže je nejčastěji zastihnete šikmo zavěšené za tuto trubičku na vodní hladině, samozřejmě směrem do vody.

Máme šanci se jejich bodancům nějak vyhnout?

Těžko! Existuje ale pár doporučení, jak styk s nimi eliminovat.

1) správná volba místa odpočinku

Při výpravách do hlubších lesů si zvolte za místo svého odpočinku okraj nějaké paseky, stromy sem vrhají stín a zároveň zde vane suchý vzduch, který komáři příliš nemilují.

Úplně nejideálnější je spočinout na nějakém větrném místě, vítr totiž komáry při přistávání na jejich vyhlídnutou oběť neustále odfukuje nechtěným směrem, a to každého komára dozajista otráví, proto tato místa malí trapiči nevyhledávají. Jejich ideálním číhacím stanovištěmje totiž tmavý, klidný, pokud možno vlhký kout poblíž bujné vegetace.

číhací stanoviště komárů

Co se týče větru někdy postačí již samotné proudění vzduchu při pohybu. Jen pozor! Jakmile se na chvíli zastavíte, hned se na vás sesypou.

2) přehnaná čistota může být na škodu

Další rada zní: nemyjte si před výpravou do lesa vlasy! Možná vás to překvapí, ale komáři úplně milují svěží vůni šamponu, a tak se nemilosrdně vrhají právě na pokožku hlavy, kterou si nic netušící nešťastník v dobré víře umyl.

3) správná volba oděvu

Na patálie s obtížným hmyzem mysleli i někteří výrobci outdoorového oblečení a vytvořili kalhoty a košile z materiálu, který by měl být tzv. vpichuvzdorný. Je však dobré myslet i na ty části těla, která zůstávají nekrytá, a podcenit bychom neměli ani ponožky.

Ideální je zkombinovat vpichuvzdorné oblečení s repelentem, kterým si ošetříme obličej, šíji, ruce a oblast ponožek. I tak vám však nikdo nezaručí, že nějaký ten bodanec neschytáte.

4) chemie, ale s mírou

Existuje samozřejmě řada chemických preparátů, které by vás měli před trapiči ochránit, ale dejte pozor, jaký repelent zvolíte!

Některé přípravky totiž naleptávají plasty (mohly by tedy zničit oděv z umělých tkanin), jiné se zase mohou přes kůži dostat do krve a nervové soustavy a způsobit brnění nebo ztrátu citlivosti.

Být či nebýt!?

Nyní se dostáváme k jedné z nejzásadnějších otázek, a to k čemu ti komáři vlastně jsou? Proč existují? Nebylo by lepší, kdyby raději vůbec neexistovali? Stejně jsou jen na obtíž. Bodají, přenášejí nemoci a vůbec nám jen znepříjemňují život. Jak nádherné by bylo, kdyby na světě nebyli!

Jenže v přírodě má vše svůj důvod a každý živočišný i rostlinný druh tu má své nezastupitelné místo. Dovedu si dobře představit, že by řada živočichů mohla toužit po tom, aby neexistovali lidé, neboť jim také jen znepříjemňují život. Tak tedy jakou úlohu mají v našem světě právě komáři?

Významných úkolů mají komáři na Zemi hned několik. Některé z nich vás možná překvapí. Jste zvědaví? Dobře, už vás nebudu déle napínat a pojďme si o tom popovídat.

Asi vás nepřekvapí, že komáři i jejich larvy slouží velkému množství různých živočichů jako potrava. Tak třeba roztomilý ptáček červenka obecná krmí svá mláďata výživnými komářími larvami. Na komářích larvách si také rádi pochutnají mnohé ryby nebo korýši. Komáry se živí různé druhy ptáků, netopýrů, vážek, žab, ještěrek i pavouků.

Komárů je mnoho a tvoří tedy velký objem organické hmoty. Když pak komáři uhynou, jejich biomasa je zpřístupněna mnoha dalším organismům.

Jak si jistě vzpomínáte, krev sají pouze komáří samičky, zatímco samci komárů sají nektar a jsou tedy opylovači některých rostlin (např.: orchidej vemeník severoamerický Platanthera obtusata je opilován komárem jarním (Ochlerotatus communis).

To, o čem jsme si teď povídali, jste jistě mnozí sami vydedukovali. Tak teď nahlédněme do jedné, na první pohled ne příliš zřejmé skutečnosti. Co si pomyslíte, když vám řeknu, že komáři ovlivňují nepřímo vzhled arktické krajiny! Kroutíte nevěřícně hlavou? Dobrá, tak bedlivě následujte tento tok myšlenek.

Tak zaprvé, jak se mohou komáři vyskytovat v polárních krajích, vždyť je zde zima!?

To je sice pravda, velkou část roku je zde skutečně příliš chladno, na to, aby se tu dařilo hmyzu, ale pár měsíců i v polárních krajích zavládne arktické léto, a to je rájem plným hojnosti pro mnoho druhů rostlin, hmyzu, ptáků i dalších živočichů.

Komáři tedy přečkají nepříznivé zimní období v podobě oplozených vajíček a na jaře je tu pak pořádné komáří rojení! Před komáry pak není úniku.

Nebo přece jen trochu ano?

Sobi karibu nalezli způsob, jak se nepříjemným komářím bodancům částečně vyhnout. Přizpůsobili své migrační trasy tak, aby se vyhnuly závětrným místům, kde by byli vystavení krevsajícím komárům napospas. Komáři právě tímto způsobem ovlivňují vzhled arktické krajiny.

Cože? Sledujte dál, vše vám bude hned jasné.

Sobi karibu po cestě spásají lišejníky, sešlapávají půdu a hnojí ji svým trusem, ovlivňují tak i půdní organismy. Navíc za sobi táhnou vlci i různé další šelmy. Zkrátka se zdá, že bez komárů by arktická krajina vypadala jinak.

Tak co myslíte, přesvědčila jsme vás, že bychom měli komárům ty nepříjemné štípance odpustit a smířit se s tím, že s námi planetu Zemi obývají také, a že je to tak dobře. Vždyť si ani nedovedeme představit, jaké důsledky by to mělo, kdybychom komáry zcela vyhubili.

Zhroutil by se ekosystém nebo by komáry v jejich roli nahradil někdo jiný? A kdo? Zamlouval by se nám víc? Kdo ví! Asi bych to raději nezkoušela.