Můj příběh

"Řadu let se věnuji studiu biologie, ekologie a ochrany přírody. Vášnivě ráda se toulám přírodou, která se v průběhu let stala mým druhým domovem.

Za své poslání považuji pomáhat dětem i dospělým skrze poznání lesa znovuobjevit lásku k přírodě a pochopit ji v celé její kráse a dokonalosti."

Veškeré vaše dotazy ráda zodpovím na emailu:

janka@lesankajanka.cz

Dnes se na svých každodenních výpravách do lesa cítím bezpečně, žádný zvuk mě nevystraší, v terénu se dovedu dobře orientovat, cítím souznění s přírodou, což má na mou psychiku blahodárné účinky.

Někdy mi připadá, že mou lásku příroda vnímá a na oplátku mi dává plnou náruč svých nepřeberných daru. Stromy mi ochotně předávají svou energii, kdykoli je obejmu, bylinky mě udržují zdravou díky svým blahodárným účinkům, pochutnávám si na čerstvých lesních plodech.

V lese se nikdy nenudím.

Při svých toulkách lesem často stopuji zvířata. Díky stopování zvířat se dozvídám mnoho zajímavého z jejich života. Stopy mě často dovedou do míst, kde zvíře svačilo, nebo kde si označilo své teritorium trusem či močí, dojdu na trhaniště dravců, nebo k blátivé louži, kde se válela divoká prasata. Jindy objevím vstup do liščí nory, a nebo uležený plácek, kde odpočívala srnka.

Díky častému pobytu v přírodě je mé oko bystré a já si tak dovedu všimnout i těch nejmenších, velice nenápadných obyvatelů lesa, kteří jakoby se již přede mnou nesnažili ani ukrývat. Naučila jsem se v lese pohybovat opatrně, neslyšně a s plnou pozorností. Slyším, jak ke mně les hovoří svou tichou řečí.

Pobyt v lese je mou meditací, kdy jsem plně v přítomném okamžiku, kdy jsem napojena na Vesmírnou moudrost. V lese vždy dostanu odpověď na jakoukoliv otázku, kterou právě ve svém životě řeším. Les mě učí poznávat skrze něj samu sebe.

Abych se ale do této fáze dostala, musela jsem ujít dlouhý kus cesty.

Již jako malá holka jsem díky svým rodičům “trempíkum” trávila spoustu času v přírodě. Od malička jsem za nejlepší způsob trávení letních prázdnin považovala odjezdy vlakem na několikadenní výpravy na čundry do Českého ráje. Šlapat s baťohem na zádech a ideálně spát v lese pod širákem. Také s dědou jsme se často brodili v lese kopřivami a blátem, abychom nepozorovaně sledovali pasoucí se srnky.

To všechno bylo fajn, ale jedna věc mi hodně chyběla!

Litovala jsem, že nedokážu stromy a rostliny pojmenovat, že nevím, která rostlinka je léčivá a co by se pomocí ní dalo vyléčit. Nedokázala jsem poznat, který ptáček to švitoří v nedalekém keři. Co za dravce mi krouží nad hlavou, ptala jsem se sama sebe.

S odstupem času mi připadá, že jsem se tenkrát procházela lesem jako ve snách. Nebyla jsem tak pozorná, nedokázala jsem si všimnout nepatrných pozůstatků činnosti lesních obyvatel. Stopy jsem sice viděla, ale nedokázala jsem podle nich určit komu patří, když jsem se občas pokusila stopy následovat, po chvíli se mi opět ztratily. Podle trusu jsem dokázala identifikovat leda kunu.

Štvalo mě to!

Toužila jsem poznat jací živočichové se v lese za našim domem vyskytují a jakým způsobem žijí. Přála jsem si pochopit, jak les funguje, co je pro něj prospěšné a co mu spíše ubližuje.

Chtěla jsem vědět, proč je důležité, aby se do našich lesů navrátili lidmi záměrně vyhubené velké šelmy. Proč vadí, že jsou v lese přemnožené srny a divočáci. Proč jsou smrkové monokultury tak smutné ve srovnání se smíšeným lesem ponechaném přirozenému vývoji.

Bohužel mi nikdo z blízkých na tyto otázky nedovedl odpovědět.

Moji rodiče mi po letech vypravovali, jak byli tenkrát zoufalí, připadali si hloupí a neschopní, nadávali si, že se víc neučili, byli bezradní a toužili mi všechny mé zvídavé dotazy zodpovědět, ale nebyli toho schopni, což je velmi frustrovalo.

Tak rádi by svému dítku vše vysvětlili, jen kdyby věděli jak. Neměli čas informace vyhledávat a možná tenkrát ani nevěděli, kde by je hledali. Těžko se jim dívalo do otazníků v očích jejich dcerky a na smutnou tvářičku, když holčice museli přiznat, že se odpovědi nedočká, protože oni sami ji neznají.

Má neuspokojená touha po poznání vzrůstala, pomalu jsem pochopila, že pokud se chci odpovědi na své odtázky dozvědět musím se začít snažit sama. Nic nedostanu na zlatém podnosu, budu muset zapojit svou píli a energii, pokud chci skrytý a tajuplný život lesa odhalit. Rozhodla jsem se tedy změnit svůj pasivní přístup.

A tak započala má cesta za poznáním.

Dosáhnout stavu vědomostí, jaké mám dnes, stálo mnoho let usilovného studia a vyhledávání informací.

Když jsem se naučila obstojně číst, nejprve jsem začala informace vyhledávat ve všemožných knížkách o zvířatech a přírodě. Sledovala jsem dokumenty o zvířatech a prohledávala encyklopedie.

Již při studiu na gymnáziu byla mým oblíbeným předmětem biologie, odmaturovala jsem z ní na výbornou a následovalo studium Systematické biologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové, kde jsem souběžně studovala i Učitelství biologie pro střední školy a Učitelství chemie pro střední školy.

Miluji přírodu a vždy jsem považovala za zásadní vychovat novou generaci lidí, kteří budou od malička vedeni k úctě a lásce k přírodě. Byla jsem přesvědčena, že nejlépe k tomu mohu přispět jako učitelka biologie.

Jsem zastáncem názoru, že samotná teorie neprověřená praxí je jen polovinou skutečného poznání, a tak jsem se snažila (a dodnes snažím) trávit co nejvíce času v přírodě a nastudované a načtené poznatky si ověřit a hlavně zažít na vlastní kůži.

Zapojit všechny smysly – nahmatat, očichat, naposlouchat, okouknout a co je možné ochutnat. Prostě tam být! Plně a opravdově. Došlo mi, že jedině tak mohu skutečně odhalit tajemství lesa a jeho obyvatel!

Podařilo se mi sehnat práci v Pobočném spolku Hnutí DUHA Olomouc jako biolog. Měla jsem tak možnost získat zkušenosti s koordinováním dobrovolníků a monitoringem velkých šelem v CHKO Broumovsko, umísťováním a obsluhou fotopastí, komunikací s veřejností a prací s datovými stránkami. Za největší dar tohoto období považuji prohloubení svých stopařských dovedností.

Později jsem se zúčastnila několika ornitologických kurzů, abych získala zkušenosti i v této oblasti.

To vše s hlavním záměrem, pochopit děje v přírodě a dozvědět se co nejvíce o živočiších a rostlinách, abych své informace mohla předávat dál dětem a všem lidem, kteří mají stejnou touhu jako já:

Poznávat svět kolem nás, uchovat přírodní krásy, aby se z nich mohly radovat i další generace, pochopit skrze přírodu sami sebe. Umět využít přírodních zdrojů ku prospěchu svému i ostatních. Poznat souvislosti a zbytečně nezasahovat tam, kde by to po letech mohlo způsobit nedozírné následky pro přírodu, ale hlavně pro nás lidi.

 

A co vy?

  • Také máte tak zvídavé děti, které vás na procházce do lesa bombardují svými dotazy?
  • Štve vás, že svým dětem jejich zvídavé otázky nedokážete zodpovědět a nechcete, aby vaše ratolesti byly zklamané a musely na odpovědi svých dotazů čekat celé roky, než si je budou schopni sami někde nalézt a nastudovat?
  • Toužíte strávit plnohodnotný čas s rodinou venku v přírodě, nebo si přejete děti odtáhnout od televize a počítače a podnítit jejich fantazii a vzbudit při procházce v lese jejich zvídavost?
  • Nebo jste snad sami typem zvídavých lidí a toužíte se dozvědět o významu a funkci lesního ekosystému více?

 

Pak věřím, že pro vás budou články na mém blogu prospěšné a dozvíte se zde odpovědi na své dotazy.

 

Pro vás!

Během posledních pár let jsem získala mnoho poznatků a zkušeností z oblasti stopování zvířat, a tak jsem se rozhodla, že si tyto vědomosti nenechám jen pro sebe.

Vytvořila jsem pro vás e-book 5+1 kouzelných rad jak se stát úspěšným pozorovatelem lesní zvěře, který si můžete ZDARMA stáhnout.

Co pro vás chystám dál?

  • Abych vám výpravy za pozorování zvířat usnadnila, vytvářím v současné době příručku, která bude bezprostředně navazovat na výše zmíněný eBook a v níž se konkrétně zaměřuji na nejběžnější lesní zvěř.
  • V současné době také pracuji na vytvoření stopařského manuálu, kde budou veškeré základní poznatky přehledně sepsané tak, abyste se v nich snadno zorientovali a pokud jste rodiče, tak je podle brožury dokázali svému dítku jednoduše interpretovat.
  • Příručka bude zaměřena přímo na stopování zvířat a naučím vás v ní podle pobytových znaků zvířete převyprávět jeho příběh, čímž se postupně naučíte určitým způsobem vniknout do soukromí lesních obyvatel.