Radosti a strasti s podzimním listím (1/2)

A je tu opět podzim. Krajina se mění. Vše v přírodě se připravuje na zimní odpočinek. Aby přežily nehostinné, chladné a temné zimní období, musí se dopředu dobře připravit nejen zvířata ale i rostliny. A to včas!

Tentokrát v hledáčku našeho zájmu nebudou lesní zvířátka ale rostliny. V tomto podzimním seriálu si totiž budeme povídat, jak se na nevlídnou zimu připravují stromy. Předpokládám, že se všichni shodneme na tom, že nám listnaté stromy připravují každým rokem na podzim nádhernou podívanou. Jejich listí se postupně zbarvuje k čemuž využívá širokou škálu barev.

Původně zelené listy projdou pozoruhodnou barevnou proměnou od žluté, přes oranžovou, červenou až po tmavě hnědou. Jak se listy jednotlivých stromů postupně přebarvují různým tempem, pohled na podzimní les skýtá našim očím téměř obrazové orgie, obzvlášť když do té vší krásy ještě svítí podzimní sluníčko.

Otazníky kolem podzimního listí.

• Proč listí stromů touto barevnou proměnou prochází?
• K čemu je to dobré? Nikdo jistě nevěří, že by to stromy dělaly jen tak pro parádu.
• A proč pak najednou stromy toto nádherně barevné listí shodí na zem, aby z nich zůstaly trčet jen nevzhledné holé větve?
• A jak vlastně stromy vědí, že je již podzim a že je na čase tyto pozoruhodné čáry s listím udělat?
• A co mě hlavou vrtá asi nejvíc je ta skutečnost, že jehličnaté stromy si své jehlice klidně ponechávají i přes zimu. Co za tím vším vězí?

Pokud máte v souvislosti s listím na podzim také plnou hlavu otazníků, vejděte společně se mnou do tajemného světa stromových strategií.

Proč stromy na podzim zbarvují své listí?

Abychom vše dobře pochopili, je zapotřebí si ujasnit, k čemu stromy vlastně listí vůbec mají. Pokud se domníváte, že je to proto, aby jejich větve nebyly tak nahé, jak je tomu v průběhu zimy, vaše myšlenky se neubírají tím správným směrem.

Listí je pro stromy velmi důležité především proto, že si pomocí něho stromy zajišťují výživu. Ano, správně si vzpomínáte na hodiny přírodopisu, listy jsou tím místem, kde probíhá fotosyntéza, při níž stromy využívají oxid uhličitý a vodu a nezbytné sluneční paprsky, aby vytvořily cukry a „odpadní produkt“ kyslík, díky kterému následně oživují celou Planetu.

Zelený poklad stromů.

Stromy a další fotosyntetizující rostliny si během vegetační sezóny, která probíhá od jara do podzimu, vytváří cukry, které využívají jako stavební látky ke svému růstu, ale také si je ukládají do zásoby ve svých kmenech a kořenech. K tomu je však zapotřebí, aby byly listy zelené.

Proč? Zelené listy totiž obsahují speciální rostlinné barvivo chlorofyl, díky němuž právě zmiňovaná fotosyntéza probíhá. Jenže na podzim se začíná zkracovat délka světelného dne a sluníčko postupně slábne, fotosyntéza se vlivem toho začíná postupně zastavovat.

Ale stromy hlady rozhodně netrpí! V průběhu roku si poctivě ukládaly cukry do zásoby a nyní jsou jejich pomyslné komory zaplněné k prasknutí a oni již další dodávky cukru nemají kde uskladnit. Fotosyntéza pro ně tedy pro tento rok již nemá smysl.

Některým stromům se podaří své zásobárny naplnit rychleji než jiným, a proto se některé stromy začnou obarvovat dříve a jiné později. To samé platí i o padání listí.

No a nyní se již konečně dostáváme k tomu, proč najednou listí nahradí svou zelenou barvu?

Když stromy již nemají zájem déle fotosyntetizovat, rozhodnou si svůj drahocenný chlorofyl uschovat na příští rok. Začnou tedy své životně důležité zelené barvivo rozkládat na jednotlivé komponenty, které postupně odvádějí z listů do kmene a kořenů, a tady je v průběhu zimy skladují. Všechny stavební kameny jsou zde tedy připraveny, aby se z nich následujícího jara v listech opět vystavěl nový chlorofyl.

Možná vám vrtá hlavou, proč stromy chlorofyl každým rokem takto složitě rozkládají? Nebylo by snad jednodušší, si na jaře vždy vytvořit nový?

Asi tušíte, že příroda odpoví: „NEBYLO!“ Ona totiž taková tvorba chlorofylu není zrovna levná záležitost! Strom na ni vydá spoustu své drahocenné energie, ale i času. Než by totiž na jaře nasyntetizoval dostatek chlorofylu potřebného pro všechny své listy, ztratil by tím čas, kdy, již mohl využívat prvních jarních paprsků. Takže takovéto hospodaření je ekonomicky mnohem výhodnější.

Výjimka potvrzuje pravidlo.

Někdo si to ale přeci jen dovolit může. Tím šťastlivcem je královna olše, která většinou roste na podmáčený a na živiny bohatých půdách, kde si plýtvání svým zeleným pokladem může klidně dovolit. Je tu totiž energie víc než dost, není tedy potřeba si nic šetřit. A proto jste si mohli na svých procházkách olšinami všimnout, že olše odhazují své listí plně zelené!

Barvím, barvíš, barvíme.

To je všechno sice moc hezké, ale stále čekáte, kde se v mých úvahách konečně objeví ty krásné barvy. Nebojte, už se k tomu dostáváme. Již víme, že je chlorofyl rozkládán a jednotlivé jeho složky uskladňovány do zásoby. A to je právě to! Společně s chlorofylem vymizí z listů i zelené zbarvení. Listy se postupně zbarvují do žluta až hněda. Za toto zbarvení jsou zodpovědná další rostlinná barviva, tentokrát se jedná o karotenoidy.

Jak se do listů najednou tato barviva dostala? Nijak! Tato barviva totiž byla v listech obsažena celou dobu, jen byla překryta zeleným chlorofylem. Nyní, když chlorofyl zmizel, mají i karotenoidy na chvíli možnost ukázat se světu v celé své kráse.

Karotenoidy byly pro listy důležité i v průběhu vegetační sezóny, přestože nebyly vidět. Napomáhaly správnému průběhu fotosyntézy a chránily rostlinu před účinky příliš silného záření.

Ještě vás zřejmě zajímá, kde se berou červené listy? Za červené zbarvení mohou opět rostlinná barviva, tentokrát se ale jedná o antokyany.

A ještě jeden důvod navíc!

Stromy svým zářivým pestrým podzimním listím ukazují svou sílu. Čím pestřejší má strom listí, tím je lepší jeho obranyschopnost, která se projeví následujícího jara, až se strom budou pokoušet pokořit hmyzí parazité.

Mšice a další hmyz to dobře vědí, a proto barvu podzimního listí při hledání vhodného zimního úkrytu v kůře berou na zřetel. Jako své působiště si proto pečlivě vybírají stromy, jejichž listí je méně zbarvené. Tyto jedinci jsou totiž s největší pravděpodobností slabší a je téměř jisté, že na jaře nezaskočí mšičí děťátka příliš silnou „jedovatou“ obrannou reakcí.

To ale ještě není všechno!

Jupí! Už je nám konečně jasné, proč se na podzim na stromech objevuje listí hýřící všemi barvami. Stále nám ale zbývá vypátrat odpovědi na další zapeklité otázky týkající se podzimního listí.

• Proč se stromy před zimou listí zbavují?
• Jak poznají, že nastal ten správný čas listí shodit?
• A proč jehličnany zvolily jinou strategii a ponechávají si své jehličí i v zimě?

Právě na tyto dotazy si odpovíme v druhém díle tohoto podzimního seriálu. Zatím můžete zkusit sami potrápit své hlavičky makovičky a vymyslet vlastní odpovědi vysvětlující tyto listové zapeklitosti.