Radosti a strasti s podzimním listím (2/2)

V prvním dílu našeho podzimního seriálu jsme si vyprávěli o tom, proč listí stromů na podzim ztrácí svou zelenou barvu a vyměňuje ji za pestrou paletu všemožných odstínů žluté, oranžové, červené i hnědé barvy. I to, že pomocí pestře barevného listí strom dokáže odradit mšice a jiné hmyzí trapiče, aby se na zimu neusadili v jeho kůře.

A dnes nastal ten okamžik, kdy si objasníme, jak je to s padáním listí a proč se jehličnany vydaly zcela jinou cestou. Pokud jste připraveni na nové dobrodružné odhalování tajuplného světa stromů, můžeme hned začít!

A do naha!

Minule jsme se již dozvěděli, jakým způsobem dochází v průběhu podzimu k barevným změnám listí, vyvstává před námi však další otázka, která hlodá v hlavě každého zvídavého milovníka přírody.

  • Proč stromy své listy na podzim shazují?
  • K čemu je jim to dobré, když musí na jaře veškeré listí vytvořit znovu?
  • Není to náhodou podobné plýtvání energií, jako by byla každoroční tvorba chlorofylu?

Jak jistě tušíte, stromy mají na obhajobu svého pro někoho podivného chování hned několik pádných argumentů.

1)

Prvním a nejdůležitějším důvodem, proč se stromy na podzim zbavují svého listí, je snaha ochránit se v průběhu zimního období před ztrátami vody, které by pro strom mohly být fatální. V zimně je totiž půda zmrzlá a srážková voda se do ní téměř nevsakuje, stromy tudíž nejsou schopné doplnit si vláhový deficit, který by vznikal v důsledku výparu vody z povrchu listů. Strom by tedy v průběhu zimy postupně usychal, až by nakonec uhynul žízní.

2)

Další nebezpečí pro stromy představuje v zimě vítr. Shazováním listí se strom chrání před silnými zimními vichřicemi. Do olistěných větví by se vítr opřel celou svou silou a lehce by větve zlomil. Když zůstanou větve holé, plocha, do níž vichr naráží, se tak výrazně zmenší. Holé větve se v průběhu vichřice sice zmítají ze strany na stranu, ale působí jako jakési pružiny, které se sice ohnou, ale pak se většinou opět setrvačností vrátí do původní pozice.

3)

Další zimní metlou stromů jsou jak jinak než sníh a mráz! I v tomto případě hraje svou hlavní úlohu zmenšený povrch stromové koruny. Sníh ulpívá pouze na větvích, ale většina sněhových vloček propadává na zem k patám stromů.

Umíte si představit, co by to bylo za tíhu, kdyby se sněhové vločky vršily na olistěné stromové koruně jedna na druhou?

Těžký sníh by většinu větví dozajista rozlámal! Pro lepší představu si vzpomeňte, jak vám dá zabrat, když máte vyhrnout sníh z chodníčku před domem. A co teprve, když je to sníh mokrý! Uff! Ještě že jsou stromy tak moudré a svého listí se na podzim zbavují.

4)

O dalším důvodu jsme si již trochu povídali, když jsme si objasňovali význam chlorofylu a fotosyntézy. Ano, tím důvodem, je potřeba stromů odpočinout si po náročné vegetační sezóně a dopřát si chvilku klidu po intenzivním maratonu, kdy strom vytvářel do zásoby cukry jak na běžícím páse.

Na podzim jsou již skladiště zásobním cukrem naplněna až po okraj a je na čase ukončit činnost a nabrat síly na další jaro! Však si to stromy zaslouží, stejně jako my spánek po náročném dni.

Náhradní záchod?

A teď vám prozradím něco z intimního zákulisí života stromů!

Podzimní listí totiž stromy využívají i jako prostředek k vyloučení odpadních látek vyprodukovaných jejich metabolismem. Z listí na podzim na jedné straně proudí do kmene a kořenů veškeré látky, které by mohly být do budoucna stromem využity jako stavební kameny, ale současně jsou z kmene a kořenů do listů přiváděny látky, kterých se stromový organizmus potřebuje zbavit.

A tak podobně jako my se zbavujeme látek nepotřebných pro naše tělo vylučováním v tuhém nebo kapalném stavu, stromy se odpadních látek zbaví jednoduše tím, že je odhodí na podzim společně s již nepotřebným listím. Jak důmyslné, že?

 

Důležitý radar.

Tak fajn listí už leží na zemi pod stromem, ale najednou se objevuje další otazník. Jak stromy mohou vědět, že nadešel ten správný čas na svléknutí svého listového kabátu?

To už jsme vlastně minule také nakousli. Jak všichni dobře víme, podzimní období je časem nástupu temna. Dny se postupně zkracují, mění se i intenzita denního světla, podzimní sluníčko již ztratilo svou sílu a jeho paprsky neposkytují tolik energie, jako za jeho vrcholné letní vlády.

Teploty také výrazně klesají. A tyto všechny indicie jsou stromy schopny velmi citlivě vnímat už v době, kdy my se nic netušíc rácháme ve vyhřívaných bazénech. Změna teploty a délky dne je pro stromy signálem, že vegetační sezona je u konce a bylo by víc než žádoucí začít se pečlivě a svědomitě připravovat na zimní odpočinek.

 

Proč to mají jehličnany jinak?

Tak nyní jsme si již objasnili vše. Víme proč se na podzim listí přebarvuje, víme, proč stromy své listí odhazují, a dokonce je nám jasné i to, jak poznají, že nastala správná doba se listí zbavit.

Ano! Pravda! Málem bych zapomněla! Slíbila jsem vám přece, že se ještě zeptáme jehličnanů, proč oni si své jehličí ponechávají?

Abychom si na tuto otázku mohli odpovědět, prozkoumejme nejdříve jejich listí. Že jehličnany listí nemají? Ale mají, jen má jiný tvar a říká se mu jehličí. Srovnáme-li list listnatého stromu s jehličím jehličnanu rozdíl mezi nimi je patrný ihned. A zrovna v tom je zakopaný pes.

Určitě se shodneme v tom, že list zaujímá větší plochu než jehličí. A právě menší povrch jehličí hraje významnou roli v rozhodování, zda svůj šat shodit nebo ne.

Koruny jehličnanů nejsou tak rozložité a nezaujímají takovou plochu v prostoru, takže sněhová pokrývka ani silný vítr nemohou jehličnany ohrozit tolik, jako olistěné listnáče. Z menšího povrchu jehličí se také odpařuje méně vody, ale i tak to stačí, aby přes zimu jehličnatý strom bez možnosti doplnit ztracenou tekutinu uschl.

Tak proč tedy riskuje a jehličí neodhodí?

Jeho jehličí je totiž vybaveno takovou vychytávkou. Jehličí má pevnou pokožku a je obaleno voskovou vrstvou, která brání úniku vody, a právě díky tomu jehličnany na podzim své listí shazovat nemusí a na jaře tak mohou začít s fotosyntézou dříve než listnaté stromy, nemusí totiž čekat, až se jim vytvoří nové listí.

Hotovo! Máme to za sebou! Konečně snad dostal náš červíček hlodající v hlavě všechny odpovědi na své zvídavé otázky související s podzimním listím. Pokud by však nějaké nejasnosti přece jen vytanuly na vaši mysl, rozhodně se nebojte mě kontaktovat, buď na mém emailu nebo na facebooku. Ráda vám vaše dotazy zodpovím. Zatím si užívejte poslední dny letošního roku a choďte do přírody!

"Pomáhám lidem s pomocí lesní moudrosti znovu nalézt vnitřní klid a ztracenou životní sílu."Můj příběh si přečtěte tady >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.